Pan Pavel se na nás obrátil v průběhu řízení o vypořádání SJM soudem: „Myslel jsem, že se s manželkou na všem domluvíme, to se bohužel nevyplnilo. Manželka hned po rozvodu podala žalobu na vypořádání a nestačil jsem se divit. Přesto, že jsme měli společný dům, dvě auta a značné úspory na účtech, v řízení se ukázalo, že žádné peníze na účtech už nejsou a obě auta převedla bez mého souhlasu na svoji sestřenici! Znamená to, že se už s penězi a auty mohu rozloučit, nebo na ně mám při vypořádání stále nárok?“
Situace pana Pavla bohužel není při rozvodu a následného vypořádání společného jmění nijak neobvyklá. Jeden z manželů se cestou převodů majetku na třetí osoby často snaží o zmenšení majetku ve společném jmění a tím i zmenšení podílu druhého manžela na společném jmění. Za trvání manželství platí, že k nakládáním s majetkem ve společném jmění, které nejde považovat za běžné (tedy provozované na denní bázi k uspokojování potřeb rodiny), je potřeba souhlasu druhého manžela. Stejné pravidlo platí i po rozvodu manželství a na něj navázanému zániku společného jmění. Po rozvodu manželství společné jmění manželů nadále existuje v režimu tzv. zaniklého, ale dosud nevypořádaného společného jmění a bývalý manžel pro neběžné nakládání s ním i nadále potřebuje souhlas druhého manžela.
Prvním krokem, pokud se – jedno, zda před rozvodem manželství, nebo po něm – jeden z manželů dozví o nakládání druhého manžela s majetkem ve společném jmění, ke kterému nedal souhlas, vznést námitku neplatnosti takového právního jednání. Námitka by měla být vznesena písemně a adresována nejen manželovi, ale i osobě, která byla stranou takového právního jednání, nejčastěji tedy straně kupující nebo obdarované majetkem ze společného jmění.
V řízení o vypořádání společného jmění manželů pak bude ten z manželů, který k takovému převodu neudělil souhlas, muset prokázat, že s jednáním nesouhlasil nebo o něm nevěděl a že takové jednání nepředstavovalo běžnou záležitost. Pokud se nesouhlas v řízení prokáže, bude soud dále zkoumat hodnotu takto „vyvedeného“ majetku. Pokud totiž nebude možné majetek do společného jmění vrátit a rozdělit jej mezi bývalé manžele (například pokud budou peníze na účtech již spotřebované nebo vozidlo převedeno na třetí osobu, která jej nabyla v dobré víře), do výše vypořádacího podílu bude zahnuta jeho hodnota. V případě pana Pavla to tedy znamená, že pokud prokáže výši společných prostředků na účtech, aktuální tržní hodnotu obou aut a svůj nesouhlas s jejich převodem, měla by výše jeho vypořádacího podílu být navýšena o polovinu této hodnoty.
Pokud máte podezření, že (bývalý) manžel s majetkem ve společném jmění nakládá bez vašeho souhlasu, neváhejte a jednejte. V odůvodněných případech je možné žádat soud o vydání předběžného opatření, které by omezovalo manželovy/manželčiny dispozice s majetkem ve společném jmění.
Další informace na téma SJM a rozvod najdete na webu rodinavpravu.cz
