Aktuálně je čas na investici do zlata, cena žlutého kovu totiž klesla na čtyřměsíční minimum. Investoři mají na výběr hned z několika různých forem investic do drahého kovu – fyzické zlato, digitální zlato, zlaté ETF (burzovně obchodované fondy) či zlaté podílové fondy – vyvstává zřejmá otázka, která z nich je nejlepší.
Rizika spojená s investicí
Stejně jako každá jiná investice má i ukládání peněz do zlata svá rizika. Je tedy fér si o nich říct hned na začátku Například fyzické zlato s sebou nese riziko krádeže, problémů s kvalitou, ztráty při výrobě šperků atd. Na druhou stranu digitální zlato postrádá obvyklý regulační dohled centrálních bank. Zlaté ETF i podílové fondy nesou tržní riziko v důsledku volatility cen zlata.
Likvidita různých aktiv
Likvidita je termín, který popisuje, s jakou snadností či rychlostí jste schopni daný majetek neboli aktiva proměnit na peníze, zjednodušeně, jak snadno se vám daný majetek prodá. Dáme si to na příkladu uměleckého díla vs. zlata. Zatímco umělecké dílo, například obraz avantgardního umělce z dvacátých let minulého století koupí obvykle jen omezená skupina lidí a není snadné s ním nakládat, zlato případně jeho deriváty prodáte obvykle velmi rychle a snadno. Poptávka po něm samozřejmě v závislosti na ceně různá, ale obecně je zlato jako takové považováno za vysoce likvidní třídu aktiv. Ať už jde o fyzické zlato, digitální zlato, ETF nebo podílové fondy lze na trhu snadno nakupovat a prodávat. Dlužno podotknout, že existují i nejrůznější tzv. zlaté dluhopisy, ty mívají splatnost více let, není je však nutno držet po celou dobu. S dřívějším prodejem na sekundárním trhu však počítejte s nižším výnosem.
Jak je zlato zdaněno?
Výhodou prodeje o koupě zlata je, že je ze zákona osvobozeno od DPH, což znamená, že při nákupu zlata zaplatíte DPH ve výši 0 %. Na prodej zlata pak zákony pohlíží, pokud prodáváte a kupujete jako fyzické osoby (ne firma) jako na prodej movitého majetku, takže prodej je od daně z příjmu osvobozen. Podobně je na tom i stříbro.
Nákup fyzického zlata
Nákup zlata v jeho fyzické podobě je atraktivní především pro koncové zákazníky a neprofesionální investory. Je to jasné. Zatímco u digitálních produktů, dluhopisů nebo fondů, drží svou investici doslova v ruce. Nebo v trezoru. Těží z toho i řada českých prodejců, mezi nejznámější pak patří třeba stránky www.zlate-mince.cz, který funguje již od roku 2003, a potvrzuje enormní zájem zejména v posledním roce a půl.
„Dříve bylo běžné, že se ve velkém prodávaly zlaté slitky o hmotnosti jednoho kilogramu, ale movitá část společnosti zabezpečila své finance nákupem zlata již před lety. Nyní z tohoto prozíravého kroku těží. Dnes investují do zlata ti, kteří zaspali a až nyní si uvědomují, že čím více peněz se dostává do oběhu, tím rychleji jejich úspory ztrácí na hodnotě,“ říká zakladatel webu Pavel Trtík.
Svatováclavské dukáty
Stále oblíbenější je přitom nákup formou zlatých slitků. Švýcarská značka Argor Heraeus označuje každý jednotlivý slitek sériovým číslem, jeho pohyb je proto snadno dohledatelný a v případě jakýchkoli problémů doložitelný. Naproti tomu ti, kdo preferují anonymitu, volí zlaté mince, ty jsou prodávány v podstatě za cenu zlata a potěší navíc i často zajímavým a atraktivním vzhledem. Jejich hodnota pak může růst i časem, zejména pro sběratele – numismatiky.
Týká se to zejména zlatých dukátů, u nás jsou nejoblíbenější tzv. svatováclavské. Vydávají se v ustálené podobě a velikosti, jak to určil přes staletími král Karel IV. Rozdíl mezi tehdejšími dobovými je jednak v jejich numismatické hodnotě, zajímavý je ale i původ zlata. Tehdy se totiž razily ze zlata, jež bylo vytěženo nedaleko Prahy v Jílovém.
