Dětská hřiště představují mnohem více než jen místa určená k zábavě dětí. Jsou to centra komunitního života a důležité prostředky podporující fyzický, sociální, emocionální i kognitivní vývoj mladé generace. Kvalitní dětské hřiště by mělo být bezpečné, stimulující, přístupné pro všechny děti bez ohledu na jejich schopnosti a mělo by vycházet vstříc potřebám dané komunity. Při plánování a výstavbě nového hřiště je třeba zohlednit celou řadu faktorů, které společně vytvoří funkční, atraktivní a inkluzivní prostor pro hru a rozvoj dětí.
Bezpečnost na prvním místě
Bezpečnost je zcela zásadním aspektem každého veřejného dětského hřiště. Veškeré materiály, konstrukce a vybavení musí splňovat přísné bezpečnostní normy pro veřejná hřiště. Musí být odolné vůči poškození, stabilní, nehrozí-li riziko pádu těžkých částí, a musí být vyrobeny z nezávadných materiálů, které nepředstavují zdravotní riziko. Stejně důležité je zamezit výskytu jakýchkoliv ostrých hran, nebezpečných výčnělků či špatně umístěného vybavení, o které by se děti mohly poranit. Prevence úrazů by měla být hlavní prioritou.
Povrch hřiště hraje v bezpečnosti klíčovou roli. Měl by být dostatečně pružný, aby tlumil případné pády, ale zároveň protiskluzový, aby se předcházelo uklouznutím. Nejčastěji se využívají speciální pryžové povrchy, mulčovací kůra nebo jemný říční písek, který je rovněž vhodný pro pískoviště. Veškeré konstrukce a vybavení by měly být pravidelně kontrolovány a včas opravovány, aby se předešlo nehodám způsobeným jejich opotřebením. I přes veškerá bezpečnostní opatření je důležité, aby na hřišti dohlíželi kvalifikovaní pracovníci nebo rodiče a poučili děti o správném používání jednotlivých hracích prvků.
Bezbariérový přístup
Moderní dětská hřiště musí být navržena tak, aby byla přístupná a použitelná pro všechny děti bez ohledu na jejich fyzické, mentální či jiné schopnosti. Znamená to zajistit bezbariérový přístup se širokými cestami bez schodů nebo příkrých sklonů. Pro děti na vozíčku či s jinou pohybovou vadou je nutné instalovat speciální hračky a prolézačky, které mohou zároveň využívat. Součástí hřiště by měly být i vyvýšené záhonky a pracovní plochy ve vhodné výšce pro děti upoutané na vozík.
Neměly by se opomíjet ani další speciální potřeby dětí – můžeme nainstalovat světelné a zvukové prvky pro sluchově nebo zrakově postižené, využít kontrastních barev pro lepší orientaci nebo poskytnout strukturované a předvídatelné herní možnosti pro děti s poruchou autistického spektra. Řešení inkluzivity není vždy snadné, ale zajistí, že si na hřišti může hrát a bavit se doslova každé dítě bez rozdílu.
Různorodost podle věkových skupin
Potřeby, schopnosti a zájmy dětí se výrazně mění s jejich věkem a vývojovou fází. Je proto nutné, aby hřiště nabízelo rozmanité možnosti hry vhodné pro různé věkové skupiny – od nejmenších batolat až po děti předškolního a mladšího školního věku. Každá část hřiště by měla být jasně označena a určena konkrétní věkové kategorii, aby rodiče snadno poznali, jaké vybavení je pro jejich dítě bezpečné a vhodné.
Pro batolata a malé děti se skvěle hodí měkké houbovité podložky, bezpečné průlezky, houpačky se zádržnými pásy a jednoduché skluzavky. Často využívaným prvkem jsou také řídítka pro nácvik chůze. Starší děti předškolního věku již mohou využívat složitější prolézačky, šplhací stěny, houpačky a prvky podporující rozvoj obratnosti jako balanční kladiny nebo labyrinty. Ve věku 6-12 let se děti rády vydávají na odvážnější dobrodružství – pro ně je ideální vybudovat lezecké věže, lanové prolézačky, houpací hnízda nebo malé skateparky.
Propojení s přírodními prvky
Dětská hřiště v minulosti často připomínala spíše malé průmyslové zóny – plná umělých a studených kovových konstrukcí. Taková pojetí jsou už naštěstí překonána a moderní trendy směřují k většímu propojení dětských hřišť s přírodou a jejími živly. Zapojení přírodních prvků, jako jsou stromy, keře, písek, skalky nebo vodní prvky, může velmi pozitivně ovlivnit nejen estetickou hodnotu, ale i celkový zážitek z hry.
Přírodní materiály nabízí dětem autentické smyslové zážitky, které umělé konstrukce nikdy zcela nenahradí. Dřevo, kámen, hlína a organické prvky jsou často také bezpečnější a příjemnější na dotek než studený kov nebo plast. Rostliny a stromy na hřišti navíc umožňují dětem zkoumat přírodu, sledovat měnící se roční období a poskytují stín v horkých letních dnech.
Oblíbeným vodním prvkem jsou zejména potůčky a malé nádrže nebo kaskády, kde se děti mohou svlažit a zároveň pozorovat a zkoušet fyzikální vlastnosti vody. Pískové plochy a skalky pak výborně podporují rozvoj jemné motoriky a představivosti při stavění hradů a skulptur. V neposlední řadě je kontakt s přírodou pro děti velmi uklidňující, dodává hřišti přirozenou atmosféru a blahodárně působí na jejich psychickou pohodu.
I když základní funkcí dětského hřiště je poskytnout dětem prostor pro volnou hru, může zároveň sloužit jako vzdělávací nástroj podporující jejich celkový rozvoj. Vhodně navržené herní prvky a vybavení mohou účinně rozvíjet řadu dovedností a schopností – jemnou i hrubou motoriku, koordinaci pohybů, logické myšlení, tvořivost, zvídavost nebo sociální a komunikační dovednosti. Pro nejmenší jsou ideální různé nakloněné plochy, „hupy“ a balanční kladiny pro nácvik stability a rovnováhy při lezení a pohybu obecně.
